STUDIO MLADÝCH
...divadlo, které musíte zažít
NÁŠ PŘÍBĚH
Studio mladých vzniklo v roce 1980, kdy se narodil Vojta, nejmladší ze zakládajícíchčlenů Studia. Doba, kdy už měl Tomáš za sebou první cigaretu a Radek úspěšněpřestup mezi staršáky v mateřské škole, nebyla pro soubor jednoduchá. Přestože se Vojta vehementně snažil do divadelního dění odmalička aktivně zapojit - zejména svými věcnými režijními poznámkami, z počátku omezenými na "dudu", později rozšířenými na "papu" či "ee", cítili oba starší kolegové, že před nimi stojí ještěspousta práce. Ikdyž studnice jejich trpělivosti byla takřka bezedná, přečkali toto Vojtovo nedůstojné období jen s vypětím všech psychických sil a pouze díky neutuchajíci víře, že je to právě Vojtíšek, kdož jednou provždy doplní triumvirát pozdějšího fenoménu světového divadelnictví.
K uvolnění napětí z očekávání, zda chlapec má či nemá vůli poprat se s předurčeným osudem, došlo relativně nečekaně. V Tomášovi ještě sotva odezněly dozvuky z první vědomě vyvolané erekce a v Radkovi následky první cigarety, kdyžto přišlo: Vojta udělal první krok! A byl to malý krůček pro Vojtu, ale velký skok pro Studio mladých.
Je nabíledni, že od tohoto okamžiku se oba starší kamarádi nekompromisně ujali výchovy svého nejmladšího kamaráda a kolegy a společně vykročili za svým snem, udělat si divadlo pro sebe a po svém.
Studio mladých založili Radek Bár, Tomáš Zámečník a Vojta Efler v dubnu roku 2010 v Roztokách u Prahy v místní hospodě Na růžku, kde Radek objevil zatím ne příliš využívaný sál. Napsat první hru, kabaret Je zelená opravdu zelená aneb Hádej, kolik mi to žere, trvalo necelý půlrok a její první uvedení v prosinci 2010 se setkalo s nečekaným úspěchem. Druhou hru, interaktivní detektivku Co věděla Klára Kovalová (a musela zemřít) Studio mladých odpremiérovalo o rok a čtvrt později. Brilantně napsaný scénář Tomáše Zámečníka jí pak předurčil být zatím nejúspěšnější hrou Studia mladých. K formě kabaretu se trojice autorů, herců i zpěváků vrátila v představení Kabaret jak Brno! aneb Tajemství sprchového kótečku, které divákům bylo poprvé předvedeno v září roku 2012. Na další premiéru si pak diváci sice museli počkat až do dubna přespříštího roku, ale čekání se vyplatilo. Autorský "ultramuzikál" Hospodkál aneb Boj o pípu se dočkal nadšeného přijetí a oceňuje jej i odborná veřejnost. Dalším "kusem" Studia mladých je laskavě hořká komedie z divadelní šatny Eduard by to tak chtěl, poprvé uvedena v polovině května roku 2015. Pokus o vstup do vážnějších dramatických vod diváci Radkovi, Tomášovi a Vojtovi posvětili a hra se tak stala pevnou součástí repertoáru. V současné době, těsně po premiéře dokumentu ze zákulisí showbussinesu Menflowers: Jsme zpět! o návratu populární chlapecké kapely, cjlapci připravují další inscenaci. tentokráte s profesionálním režisérem a opět do jiných dramatických vod. Premiéra je naplánována na konec sezóny.
SOUBOR
Tomáš Zámečník (herec, scénárista, skladatel, ekonom)
Tomáš, říkáme mu – a jistě chápete proč - Bystrozraký. Jako malý chtěl být policajtem, stejně drsným anebo radši ještě drsnějším než inspektor Theo Kojak. Jeho sen se mu zhroutil v první třídě, když mu spolužačka Laďka cestou do školní jídelny prozradila, že Ježíšek neexistuje a cestou z oběda, že brejlouny k policajtům stejně neberou. Tomáš se uzavřel do sebe a přestal komunikovat se svým okolím. Nový smysl života našel až uprostřed puberty, to mu bylo asi pětadvacet let, chopil se kytary a měl jasno. Pilně cvičil a začal snít svůj sen, že bude slavným kytaristou. Později aspoň kytaristou…
Dneska by Tomáš dal půl života, kdyby měl aspoň svoji vlastní kytaru. Ale aspoň z části se mu splnil jeho sen o Kojakovi.
Vojta Efler (herec, scénárista, textař, gymnazista)
Vojta, říkáme mu – a jistě chápete proč - Dlouhý, je zběhlý až hamba. Odmaturoval náhodou a s vyznamenáním a od té doby hledá štěstí. Během své cesty se potkal s několika významnými zahraničními hudebními interprety, které nikdo v Česku nezná. Povídal si s Michalem Malátným, Markem Ztraceným, Tomášem Klusem a Zdeňkem Troškou, to byla legrace. V žádné jeho pohádce ještě nehrál a ani nechce, protože nevypadá hezky, když se svlékne do půl těla. Nikam se necpe, je sám o sobě nepřehlédnutelný. Rád nadává za volantem a v práci. Ale jen do té doby, než mu sáhnou na plat.
Radek Bár (herec, scénárista, textař, elektrikář)
Radek, říkáme mu – a jistě chápete proč – Radek. Taky se narodil, i když vzhledem k jeho postavě si to nikdo z nás nedokáže dost dobře představit. Díky jeho porodu se ujalo názvosloví císařský rozřez, protože pouhý řez nestačil. Nikoho moc nezná, ale to by až tak nevadilo, horší je, že nikdo nezná jeho. Přitom má svůj velký sen, že ho budou znát všichni. Dal si závazek, že pro to udělá cokoliv. Bohužel se o jeho skutcích zatím nikdo nedozvěděl. Je nutné zmínit, že některé věci, které svojí honbou za uznáním způsobil se dotýkají i mnohých z nás. Například kanadská víza. Radek se asi tisícdvěstěšedesátosmkrát převléknul a namaskoval za českého Róma či Romku a pokoušel se získat azyl v Kanadě. Dělal to tak dobře, až Kanaďanům opravdu došla trpělivost a víza zavedli.